Novinky
Od května pracuji jako moderátor Country rádia. Chcete-li mě slyšet v této roli, vysílat budu každý všední den od 14:00 do 18:00.
Po koncertu 18. 12. jsem si myslel, že mě už všechny ty průsery, které jely v nesnesitelné řadě potkaly. Nebyla to zdaleka pravda. 16. 1. v 8:30 zemřel můj opravdu nejlepší přítel, kterého jsem v životě měl. PÁJA. Slzy se mi derou do očí i teď, ale prostě - zvykám si. Díky svým "přátelům" a lidem, kteří si myslí, že je moderní neplatit faktury jsem se navíc dostal do nemalých dluhů. Výsledek se dostavil. Přestalo mě bavit hrát a raději jsem se ztratil všem z očí. Zalezl si do ústraní a věnoval se tomu, čemu jsem se nevěnoval dost dlouho. Sám sobě a svým blízkým. Začal jsem dokonce sportovat! Takže jste mě mohli daleko víc vidět v hokejbalovém dresu Křídel sovětů, Ústí nad Labem, než na pódiu. Vyvětral jsem si nejen duši, ale i tělo. Chtěl jsem z muzikou praštit úplně, protože mi došlo, že ať je to tak, či onak, vždy se dostanu do bodu, který unám a který nevede dál. Tohle NENÍ rezignace, ale fakt, který mě provází mým hudebním životem. Kolmý start - chvíle zájmu - a ... NIC. Jenže je tu ještě jedna věc, či lépe fakt, na který jsem pozapomněl. DIVÁK. A za těch pár pátků, které se motám po pódiích, Vás pár je, co mě chcete poslouchat. No a stejně jako při Vánočním koncertu, jste se změnili "ve vodu, čo ma drží nad vodou". Rozhodl jsem se tedy, že neodejdu z hudebního světa potichu. Budu si hrát dál. Bez násilí a nablblejch ambic, "Že je to jako dobrý". Prostě - když mě někdo pozve - přijedu a rád. A jak je patrné i z programu, Bafalo to má podobně. Jen holt bude malinko těžší, nás někde najít. S CDéčkem je to tak, že ho dodělám, ale až zase dostanu tu správnou slinu. Protože chci, aby ta konzerva, nebyla bez chuti.
Váš Braxa
Ach jo! Člověk si chce udělat bezva
koncert. Takovej ten velkej. S príma zvukem, světlama, nabitým sálem. Chce si
natočit livku (rozuměj CD živě). Honí se jako pes. Dokonce ani na tu propagaci
se tentokrát nevyflákne. Zařídí si všecičko do detailu sám, dle vzoru : co si sám
neuděláš, to nemáš. A...
Člověk je prostě
jen člověk se všemi duhy i neduhy. Člověk míní a příroda mění. A tak se mi stalo, že jsem při zvukové
zkoušce zjistil, že na to nemám. Blbá chřipka! Zbyly mi jen dvě možnosti, jejichž podstata
byla naprosto
stejná. Možnost A) Umělecká sebevražda spojená s následným sežráním mé osoby
rozlíceným divákem. T.j. vyvěšení cedule "Pro nemoc ZRUŠENO". Nebo možnost B)
Umělecká sebevražda spojená s následným sežráním mé osoby rozlíceným divákem,
nespokojeným s podaným nevýkonem. Jenže... . Ještě nikdy jsem neodvolal koncert
O čem, že se to
tady rozepisuji?? O nešťastném 18. 12. 2002, jenž měl být (alespoň pro
mne) tím koncertem s mnoha velkými N (Nejlepší, Nejnabušenější, Nejnavštívenější,
prostě Nej). Jedno "nej" však měl. Byl jsem asi nejnachcípanější za celou dobu
co hraju. Hrát, či nehrát, znělo až hamletovsky. Jenže nehrát to NEJDE. Vždyť se
lidi sjeli z celý republiky! Několik babských a hodně brutálních "medikamentů"
mě uvedlo do jakéhosi poloprovozu. EX post nezbývá než říct každému z Vás, kdo
jste mě v tom nenechali "DÍKY můj milý diváku". "Byl jsi tentokrát daleko lepší
než já". Nakonec z toho průseru byl opravdu pěknej koncert. A vánoční atmosféru
v pravém slova smyslu bylo cítit víc než jindy. I bez mrtvých kaprů a
opadávajících stromků. Protože vánoce = porozumění, pochopení. Díky lidi, mám
Vás rád! A protože tomu tak opravdu je - sliby se mají plnit (a nejen o
Vánocích). Slíbil jsem Vám CD. Nestihnu ho sice dodělat do konce roku. Ale...
Prostě, omluvte mě. Odcházím točit.
Váš Braxa
Je toho moc, co se za dobu, kdy jsem o sobě nedával vědět změnilo. Vlastně se jednoduše dá říct, že všecičko je najednou nové a novinkou. Nebydlím ve stověžaté Praze. Nemám Bafalo. S novou kapelou se vídám nepříliš často atd. Hodně jsem se vrátil v čase a znova se nadechl. Někteří z Vás patrně podotknou, že už podobné věty ode mne slyšeli. Dobrá, přihodím. "Jsem opravdu šťastný chlap. A "Žije se mi dobře" jsem neřekl už děsně dlouho. Teď můžu a hlavně cítím pravdivost tohoto výroku. Začínám pracovat na nové desce a rozhodně se nebude jmenovat "Osamělá".
Tak jsem si párkrát zahrál a je to paráda, sedět na pódiu sám. Občas si připadám jak nahej, protože když se člověk sekne v kapele, většinou se to schová. Prostě je to úplně jiný. Neříkám, že lepší nebo horší prostě jiný. Docela legrační je, že jsem měl "naprosto typickej" start začínajícího písničkáře. První koncert Zahrada, druhej Konopiště a třetí televize. Tak nějak jsem to vydejchal a teď se motám po malejch klubech a kavárnách a prostě hraju pro lidi který mě chtěj poslouchat. A o to jde. Jsem moc rád, že se Vám i tahle moje tvář líbí a že občas i příjdete. I když jsou situace, kdy vím proč se moje deska jmenuje "Osamělý tyjátr". Snad nejvíc jsem to věděl v Turnovském divadle. Přes veškerou snahu pořadatele to v něm vypadalo dost podobně jako obal "Tyjátru". Inu ještě to chvíli potrvá, než se dopracuju ke jménu, které bude umět takováhle divadla pozaplnit alespoň malinko. Co já vím, třeba už příště přijďte a já Vás písničkama zkusím dostat na svoje planety fantazie nebo alespoň polechtat na duši.