PRAHA (Korzo) - Folkový zpěvák Michal Braxatoris (38) byl nedávno na festivalu Folkové prázdniny v Telči "pasován" do řad pamětníků, protože začínal svou hudební dráhu na prvním ročníku tohoto festivalu před devatenácti lety. Všude s sebou vozí svého "cestovního" psa Páju.
"Pája se mnou jezdí opravdu všude, tráví se mnou veškerý čas, ať jsem, kde jsem. Když nemůže být přímo se mnou, je v autě jako ve své boudě. Už si ale zvykl, že v té boudě taky někdy jezdí nějací jiní lidé," pravil tiskové agentuře Korzo písničkář.
"Pes Pája je dobrman a jako takový je skutečný bojový pes, protože se bojí úplně všeho," charakterizoval svého nerozlučného kamaráda Michal Braxatoris. "Když se řekne dobrman, lidi vidí takovou tu nabušenou potvoru, ale Pája je naopak hrozně hodnej.
Našel
jsem ho na Smíchově u botelu Admirál, když mu byl rok. Někdo ho vyhodil a nechal
opuštěného. A on mi byl tak strašně vděčnej, že už se ode mě nehne. To bylo asi
před deseti lety.
Teoreticky je mu tedy jedenáct, ale
prakticky nevím, protože občanku u sebe neměl." Pája prý vzal na milost i Michalovu přítelkyni Věru Machačovou. "Už si zvykl, že mu dává najíst. Jestli dobře počítám, tak Věra je třetí dívka za tu dobu, co ho mám, takže on přišel na to, že ženský jsou tu od toho, aby mu dávaly najíst. Psíma očima vzato, dívky se střídají a on zůstává. A zůstává také funkce té dívky," komentoval situaci zpěvák a muzikant.
Na výše zmíněném folkovém festivalu v Telči zažil prý Michal Braxatoris koncert, jaký se mu nepovedl za poslední čtyři roky: "Na nádvoří zámku se sešly asi dvě až tři stovky lidí, tak nějak to sedlo a moc se mi líbilo, jak jsem hrál a zpíval s lidma a udělal jsem si z nádvoří vlastní klub. Přitom jsem vůbec nehrál své staré známé písničky jako jsou Bílé myšky, Milionář nebo Tučňáci z Patagonie, o kterých ani lidi mnohdy nevědí, že je hraju já. Loni jsem si totiž napsal desku, která se jmenuje Osamělý tyjátr. Je stranou veškerého dění. Vydal jsem si ji v edici Samopal, protože si myslím, že desky, které jsou spíše pro známé, nemají projít molochem vydavatelství. Za prvé je to poškodí, za druhé se stanou cenově nedostupnými a za třetí si s nimi nemůže člověk dělat co chce. Takže jsem v Telči hrál písničky z nové desky. Lidi byli sice lehce ´připozaskočení´, protože kromě mého klubu Kocour v Jablonecké ulici na Proseku ty písničky ještě prakticky nezazněly. Ale rychle se všichni zapojili a bylo to moc příjemné. Pro mne i pro lidi," vzpomínal Michal Braxatoris.